Stadia, kterými prochází zamilovaný muž

28. ledna 2007 v 12:32 | zuzaves |  články
Každý muž prochází od chvíle, kdy vás poprvé spatří, čtyřmi stupni zamilovanosti.
Hlavou se vám prohánějí tuny otázek. Proč nevolá, když vám ještě včera četl do telefonu své čerstvě sesmolené básně, pochopitelně o vašich očích a jiných částech těla? Kdy konečně přizná, že vás miluje? A bere vás dva jako pár, nebo jako veselé kamarády na sex? Na druhé straně - přiznejte si, že vás tahle nejistota a okousané nehty vlastně docela baví. Nicméně už jste se nechala příjemně i nepříjemně překvapit tolikrát, že teď máte pro změnu chuť na pár srozumitelných zpráv. A stačí pár správných informací a muži se pro vás stanou stejně čitelnými jako ohmataná knížka pohádek! Takže na chvíli zapomeňte na rozervanou milostnou poezii a pohledy oknem na osamělou lucernu. Řeč bude o hormonech, chemických reakcích v mozku a rozšmajdaných pantoflích. Plus o čtyřech fázích mužské zamilovanosti. Takže: jste připravená?
Stadium č. 1: "Co vidím, to chci!"
Ano, trefila jste se - je jako harant před hračkářstvím. A vy představujete krásné autíčko, které mu do potrubí vypustí takovou dávku testosteronu, že se dočasně zblázní. Vidí vás všude, kam jeho chemicky upravené oko pohlédne: v pivní sklenici, na obloze a dokonce i na vnitřní straně víček. V tomhle období způsobujeme nejvíc nehod, protože pochopitelně cloníte i čelní sklo. V mozku nám běží program s pracovním názvem "láska na první pohled", ale nejspíš chápete, že skutečnou lásku tenhle stav připomíná jen velmi okrajově. Prozatím se totiž nezamiloval do vás, ale výhradně do svého pohledu. A ani vás nemusí zastihnout ve vrcholné formě. Stačí jediný pohyb, zvlášť půvabné poškrábání za uchem nebo pohození hlavou, a je tu požár. Například já jsem se asi tak potřetí zamiloval až ve chvíli, kdy si daná slečna rozpustila vlasy. Ve škole jsem ji napřed potkával pár let, ale testosteron zůstával v klidu. A nijak zvlášť se nebouřil, ani když jsem ji po maturitě víceméně z nouze pozval na oběd, protože kamarádovi do toho něco přišlo. No a cestou jsem ji v jednom průjezdu požádal, jestli by si nemohla zničit svůj houskový cop a rozpustit si vlasy. Najednou přede mnou nestála slušňácká panenka, ale něco..., no, to se ani nedá popsat. Na příštích pár týdnů jsem měl o sny postaráno i ve dne a pak následovaly všechny další fáze.Jenže většinou u prvotního čistě výtvarného poblouznění zůstane a vy ani nemusíte tušit, co jste způsobila. Ano, ty dlouhé pohledy a mírně pokleslé brady, které zachytíte v hospodě, ve vlaku, kdekoliv. Zatímco vy v klidu odcházíte, za vámi trpí zničený chudák, jehož čeká pár hodně dlouhých nocí. Já jsem takhle šel po Smíchově a přede mnou dívka v květované sukni, béžovém triku a s kaštanovými vlnitými vlasy na ramena. Do tváře jsem jí neviděl, ale v její chůzi bylo něco tak zvláštního, že si tohle krátké video přehrávám ještě dnes. Tímto žádám dívku, která šla asi před rokem ulicí U Mrázovky a pak odbočila po schodech nahoru do jednoho z domů, aby se přihlásila. Chápete?
Stadium č. 2: "Jdu po vás!"
Paráda, výtvarný objekt se nechal pozvat na víno a potom ještě jednou nebo dvakrát. Hormonální šílenství se stupňuje. Při prostém zjištění, že ONA taky ráda jezdí na hory, vtrhne do mozku rajský koktejl z dopaminu a serotoninu, což znamená prakticky nepřetržitý zamilovaný rauš. Dvacet esemesek za den, básně, spouštění se po laně před vaše okno. Neexistuje nic, co by nedokázal udělat, jen když vás tím zaujme, potěší, navnadí. Kytky, jízda v protisměru, cokoliv. No a ve chvíli, kdy z vás vymáčkne pochvalnou grimasu, vyplaví se mu do krve starý známý testosteron. A tenhle hormon může způsobit prakticky tři věci: 1. pokračuje v šílených nájezdech a jedné vlahé noci vás má na prostěradle; 2. šlápne na brzdu, protože se bojí, že ho ve finále sprostě odkopnete, což by vážně moc bolelo; 3. útočí na víc žen současně, protože toho testosteronu je víc, než dokáže zvládnout s pomocí jediné ženy. Takže by vás nemělo překvapit, když ho přistihnete, jak běží s kyticí před kino, ačkoliv vám právě jednu odevzdal a pospíchal na šachový turnaj. Můj kamarád má například už od narození tolik testosteronu, že se prakticky celý život nalézá ve fázi dvě a bodu tři. Jako oběť chemie nikdy v životě nepoznal, co znamená mít v hledáčku pouze jednu ženu, a občas se mě ptá, jestli se jako uživatel fáze čtyři nenudím. A já pochopitelně odpovídám, že ne.
Stadium č. 3: "Váhám."
Tak jo. Chodíte spolu a váš kartáček na zuby se barevně hodí do jeho koupelny. Kamarádi vás berou jako roztomilý pár. Tak proč se po romantickém víkendu tváří jako potopený vrak? A ochotně se s vámi pohádá do krve kvůli nesmyslu typu "váš pozdní příchod na rande"? A řekl vám vůbec, že vás miluje? Proč se ze zamilovaného džentlmena stal najednou nerudný pařez? Uhodla jste. Testosteron a jeho kamarádi pomalu odešli. A dostavila se lehká chemická kocovina spojená s tradiční nechutí k jakýmkoliv závazkům. Tohle prožíváme všichni, ať už potichu tlučeme hlavou o záchodovou mísu, nebo pořádáme velkolepá hysterická představení. Proč už ta vášeň nefunguje jako dřív? Nechce hned děti, že ne? A jezdit na tu jejich strašnou chalupu a povídat si s její šílenou matkou, to teda... Takže ten sex vlastně nebyl tak úplně zadarmo? Hledání odpovědí na tyhle otázky a smíření se s představou, že "miluju tě" znamená taky pár nepříjemných obětí, může zabrat měsíce. Já jsem tohle období prožíval zvlášť dramaticky a na zmínky o dětech, svatbě nebo společném bydlení reagoval střídavě třeskavě a zádumčivě, než jsem pokročil do fáze čtyři. A ujasnil si, že o některé ženy bych opravdu nerad přišel, a to dokonce i za výše zmíněnou cenu. Takže pokuste se nasadit toleranci a hlavně na něho netlačte. Jinak se vyplaší a zmizí zpátky do fáze jedna. Samozřejmě s někým jiným.
Stadium č. 4: "My dva a věčnost."
Ležíte společně na gauči, držíte se za ruce, sledujete americkou romantickou komedii s Meg Ryanovou a v nejdojímavějších chvílích svorně slzíte. A to navzdory tomu, že by váš milý ještě před pár týdny klidně strčil do DVD přehrávače koncert Sepultury a vysvětlil vám, že podobné romantické nesmysly rozhodně sledovat nebude. Teď se tu ale objevila poklidná láska a jemu je vlastně jedno, co spolu děláte, hlavně že vás má nablízku. A kupodivu se nenudí. Už vás nemusí pronásledovat, dravčí instinkty a hormonální rozbušky klidně spí ve svých domovských žlázách. V tuhle chvíli můžete občas domácí pohodu oživit nějakým příjemným překvapením, aby se idyla nenazula do rozšmajdaných pantoflí. A nemusíte mu zrovna zvát domů striptérku, i když... Víte, ačkoliv psychologové přetřásají pouhé čtyři fáze mužské zamilovanosti, existuje také pátá, která už nebývá úplně nejveselejší. Ten testosteron totiž nikdy nezmizí, jen se načas stáhne, chápete? Ale co, budou Vánoce a vsadil bych se, že bez Meg a kvalitní fáze číslo čtyři se ani letos neobejdou. Tak si je užijte!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama